|
|
Structural Patterns of Cognitive Deficits in MR Imaging.
Buksakowska, Irena ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Rulseh, Aaron (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Předkládaná dizertační práce se ve své hlavní části zabývá možnostmi detekce strukturálních a difuzních změn v MR zobrazení u pacientů s kognitivním deficitem. V širším kontextu je nejprve zmíněn podklad klinických změn a nálezů při neurozobrazení u pacientů s demencí, a to se zvláštním zaměřením na Alzheimerovu chorobu (ACh) a její diferenciální diagnostiku. Druhá část práce obsahuje čtyři experimentální studie v rámci našeho výzkumu. Hlavním cílem prvních dvou studií bylo získání strukturální a mikrostrukturální informace o neurodegenerativních procesech charakteristických pro ACh - na globální i regionální úrovni. Pro tento účel bylo použito několik komplementárních přístupů se zaměřením především na evaluaci šedé, a následně i bílé hmoty mozku. V následujících částech jsme se zaměřili na popis kontextu mikrostrukturálních změn bílé hmoty u normotenzního hydrocefalu (NPH) a charakteristických vzorců dezintegrace bílé hmoty u epilepsií temporálního laloku (TLE). Nejdůležitějším závěrem, který lze vyvodit z našich studií je, že strukturální a difuzní zobrazování se ukázalo jako užitečné při identifikaci regionálně specifické a disproporcionální ztráty objemu mozku a mikrostruktury u některých patologických procesů, které jsou základem kognitivního zhoršení. Použití několika různých morfometrických...
|
|
|
Hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy
Čuchalová, Marcela ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Marcela Čuchalová Školitel: doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název: Hypotalamo - hypofýzo - gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy Náplní diplomové práce je stručný přehled anatomie a fyziologie hypotalamo- hypofýzo-gonádové osy (HHG). Další kapitoly jsou věnovány vlivu epilepsie na funkci HHG, vlivu hormonů HHG na samotnou epileptickou aktivitu. Rovněž bude objasněn vliv antiepileptik na funkci HHG. Druhá část diplomové práce se věnuje samostatným kapitolám - katameniální epilepsii a epilepsii v těhotenství. Klíčová slova: antiepileptika, gonadotropin, hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa, pohlavní hormony, prolaktin, temporální epilepsie.
|
|
|
Morphological changes of the hippocampus in tetanus toxin model of temporal lobe epilepsy
Demeterová, Ľubica ; Jiruška, Přemysl (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
v českom jazyku Epilepsie vycházející z temporálního laloku představuje její nejčastější formu, která je často doprovázená farmakorezistencí. V důsledku absence typické epileptogenní léze - hipokampální sklerózy - je tetanotoxinový model považován za model nelezionální formy temporální epilepsie. Cílem této práce bylo ozřejmit s pomocí histochemických metod (Nisslovo barvení, FluoroJade B) detekujících buněčné poškození, zda-li v rámci tohoto modelu dochází ke ztrátě neuronů při absenci makroskopické léze. Epilepsie byla vyvolána u dospělých potkanů unilaterální aplikací tetanotoxinu do CA3 oblasti dorzálního hipokampu. Mozková tkáň byla odebrána 4, 8 a 16 dní po operaci. Výsledky potvrdily nelezionální povahu tetanotoxinového modelu TLE. K rozvoji epileptického syndromu u potkanů docházelo i bez ztráty neuronů v oblasti hipokampální formace. Hipokampální skleróza byla detekovaná v kontralaterální CA1 u 40 % zvířat ve skupine D16 a slepá studie naše výsledky potvrdila. Časový profil degenerace ukázal negativní nález ve skupine D4 a zaznamenali jsme posun degenerace buněk z ipsilaterální CA1 v 8. dni na kontralaterální CA1 v 16. dni od aplikace. Tato práce přináší nové poznatky ohledně morfologických vlastností tetanotoxinového modelu. Ztráta neuronů je přítomna ve specifických oblastech hipokampu a...
|
|
|
Zpracování intrakraniálního EEG v modelu temporální epilepsie
Kudláček, Jan ; Jiruška, Přemysl
Epilepsie je chronické onemocnění mozku charakterizované výskytem spontánních a opakovaných epileptických záchvatů. Porozumění dynamice, funkční organizaci a úloze jednotlivých struktur limbického systému je klíčové pro zkvalitnění její léčby. Za tímto účelem jsme vypracovali metodiku multikanálových záznamů elektrické aktivity mozku laboratorních potkanů a její zpracování. Vytvořili jsme program, který umožňuje semi-automatické zpracování a kvantifikaci jak spontánní epileptické aktivity, tak evokovaných potenciálů. Tento program umožňuje sekvenční zpracování jednotlivých souborů, během kterého je prováděna automatická detekce záchvatů, interiktálních epileptiformních výbojů a základních parametrů evokovaných potenciálů v jednotlivých kanálech
|
|
|
Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií
FILÍPKOVÁ, Brigita
Tato práce s názvem Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií se zabývá časovou a konomickou stránkou při diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsii. Temporální epilepsie jsou nejčastějšími fokálními epilepsiemi (až 85%) a farmakologicky se daří kontrolovat asi jen 25% případů. Zároveň jde o nejlépe chirurgicky řešitelný typ epilepsie. Včasná a precizní diagnostika umožňuje včasný chirurgický zákrok. Časové a ekonomické nároky se zvyšují, stejně tak jako nároky na práci technického personálu. Cílem práce bylo najít časově a ekonomicky výhodný protokol při zachované diagnostické výtěžnosti při porovnávání dvou neurozobrazovacích metod - funkční (PET) a morfologické (MR), kdy jsme dále porovnávali dva protokoly pro vyšetření mozku - standardní a speciální epileptologický. Metodika: Retrospektivní studie 44 pacientů s klinicky ověřenou fokální epilepsií vyšetřených na MR a PET, kteří podstoupili mikrochirurgický zákrok a jsou od zákroků bez záchvatů. Porovnali jsme jednotlivé vyšetřovací protokoly na MR - standardní (sekvence T2/PD tse tra, FLAIR tra, T2* tra a T1 se sag) a epileptologický (rozšířený o 3DT1 ge, T2 tse fs cor a FLAIR cor) z hlediska možné diagnostiky (vyšetření čtena erudovaným radiologem), časově a finančně jsme je vyhodnotili. Stejně tak jsme vyhodnotili i PET vyšetření, které je prováděno jedním protokolem. Ve výsledcích je demonstrován rozdíl ve vyšetřovacích časech a finančních nákladech mezi standardním a epileptologickým protokolem na MR a mezi metodami MR a PET. Dále jsou uvedeny výsledky odečtu obrazů MR a PET a jejich koreláty. Závěrem je, že epileptologický protokol na MR nelze nahradit standardním protokolem, k časové úspoře můžeme dojít lepší organizací práce nebo vhodnou úpravou parametrů jednotlivých sekvencí při zachované dostatečné kvalitě MR obrazů. Stejně tak si myslíme, že k bezpečné diagnóze je zapotřebí obou metod, jak MR, tak PET. Finanční úspora při předoperační diagnostice není možná.
|
host ::
RSS.